Na vlastní uši

Roman Pluhař

Petr Korál / foto Daniel Vojtíšek

Bubeník Roman Pluhař se na pražské hudební scéně pohybuje už od začátku 80. let a za tu dobu prostřídal nejen řadu skupin, ale i různých žánrů. Prošel si novovlnným obdobím (Ofsajd), byl členem hned několika na tu dobu moderně popových, respektive poprockových formací (První liga, Liga, Mercedes, Dr Max, For Sale), avšak vyzkoušel si i střední proud (Lucie Bílá & Maximum Petra Hanniga, Kontrast), folk a folk rock (Corpus Delicti, Mrakoplaš) a dokonce i heavy metal (Antracit). Poslední roky je společně se zpěvačkou Janou Husákovou hybnou silou 'neošansonové' skupiny Ta Jana z Velké Ohrady, jíž v září vyšlo zbrusu nové album Do půl těla... a víkendovým videopouštěčem v k lubech Futurum a Lucerna Music Bar. Zda je i Pluhařův hudební rozhled podobně široký jako jeho zkušenosti, můžete posoudit sami.

Bruce Springsteen: Lonesome Day (z alba The Rising, Columbia/Sony Music/Bonton 2002)

(spokojeně) To je dobrý... Bruce Springsteen. Asi ten novej, zase s E Street Bandem, že? Ještě jsem to neslyšel - ale tahle píseň se mi líbí. Ta muzikantská parta je neuvěřitelně našlapaná: překvapuje mě, jakej má i po těch letech tah. Hrozně bych si přál, aby sem Springsteen s touhle kapelou přijel a mohl bych si zopakovat zážitek z Budapešti, kde jsem je viděl v roce '88.

-123 min.: Won't Get Higher (z alba Home?, Indies 2002)

Není to Al Jarreau? Zní to úplně přesně jako jeho staré nahrávky... Další, koho mi to připomíná, je Peter Lipa. Příjemná muzika, ale fakt nevím, kdo to je.

Noví -123 min.

A víš, že mě to taky napadlo? Ale nebyl jsem si jistej. Výborná rytmika, je to výtečně zahráno i natočeno, ovšem jak říkám: něco podobného už jsem slyšel před mnoha lety.

Nightwish: Ever Dream (z alba Century Child, Spinefarm/Universal Music 2002)

Zpěvačka mi připomíná Jennifer Rush. Má zřejmě dobrou pěveckou průpravu a asi to není Češka... Začátek, ty sladkobolné smyčce, mi připadal jak Céline Dion z Titaniku, pak se to naštěstí změnilo. Kdo to je?

Finští metalisté Nightwish. Jejich zpěvačka Tarja mimochodem skutečně vystudovala operní zpěv.

Ano, je to vlastně metal - ale takovej hodnej, uhlazenej. Metal s operním zpěvem není zrovna moje parketa... Mezi finskými kapelami mám jiné favority.

Dr Max: Co ty jsi zač? (z alba Hits 2000, Popron Music 2000)

Ty si ze mne děláš srandu! (smích) To je ta nová verze, ne? Ale nezní to špatně! Jsem překvapen, že i u staré muziky se dá udělat docela slušnej současnej zvuk. A teď vidím, že tohle CD má i hezkej booklet...

Arakain & Lucie Bílá: Cornouto (z alba Archeology, Popron Music 2002)

Lucie Bílá. Tahle parketa jí sedí! To je s Arakainem? Zní to bezvadně. Právě tady Lucie ukazuje, jaká je zpěvačka. V televizních pořadech na Nově už toho moc neukáže. Tohle by možná mělo šanci i venku: Arakain jsou výborní muzikanti, ona dobře vypadá... škoda, že je to minulost. Jenže tímhle by se asi moc neuživila... (smích) Na druhou stranu mi je divné, proč Lucie Bílá, která si dnes může dovolit natočit cokoliv, s tím Arakainem neudělá desku. Tenkrát to byl výbornej, poctivej, byť starej bigbít. Kdyby taková deska vznikla, lidi by poznali, že Lucie má i na jinou muziku, než jakou prezentuje v těch estrádách. A fanoušci bigbítu by asi z téhle její druhé tváře byli velice překvapeni!

Madder Mortem: Omnivore (z alba Deadlands, Century Media/M.A.B. 2002)

Taky dáma s tvrdou kapelou, opět má asi dobrou hlasovou průpravu, ale musím říct, že Lucka s Arakainem mi byla bližší. Není to zase něco z Finska nebo Švédska? (smích)

Hm, skoro ses trefil. Taková relativně nová, avantgardně metalová skupina z Norska.

No jasně! (smích) Dřív byly vlastně tři druhy rockových písniček: vyloženě rychlé, pak takové s tempem v rytmu chůze a ploužáky. Tahle skupina zkombinuje v jedné písni všechno dohromady, ale mě to v podstatě ničím neoslovuje. Já jsem stará škola...

Maraca: Ebeila (z alba Maraca, Maraca Production 2001)

To je strašně zajímavá, výborně zaranžovaná muzika! Co to je za řeč, ve které ta holka zpívá? Píseň má krásnou atmosféru, nádherně to graduje... Teď je otázka, odkud tahle skupina pochází. Jestli z Afriky, úplně vidím krásnej klípek, jak jde karavana po poušti. A pokud to jsou naopak nějací Seveřani, představuji si velké ledové pláně, chlad, ponurost...

Tak teď tě asi zaskočím, protože tahle kapela pochází ze Zlína.

Nekecej! Ale neříkej mi, že ta zpěvačka je Moravanda!!

No asi jo, když se jmenuje Gabriela Plíšková...

Tak určitě musela žít nějakou dobu v Africe nebo mezi Vikingama! Každopádně nesmírně příjemná záležitost: zařadil bych ji do relaxační poslechové hudby, která rozhodně není jenom kulisa. Je to hodně blízko tomu, co dneska rád poslouchám. Tahle kapela je na světové úrovni! A je jasným důkazem, že v naší malinké republice je spousta výborných skupin a výborných muzikantů, ale bohužel kdo nedělá spotřební muziku do rádií a televizí, má šanci maximálně vydávat kompakty samizdatem, prodávat je na koncertech a doufat, že je někdy někam pozvou.

Rolling Stones: Steeling My Heart (z dvojalba Forty Licks, Virgin/EMI 2002)

Don't Stop? Ne? Ale bude to zřejmě nějaká z těch nových věcí na výběru Rolling Stones, že jo? Co má člověk říkat k legendě - to je jako kdyby měl dělat kritiku na Mozarta nebo Beethovena... Tohle je jasná hitovka. A byl bych strašně rád, kdyby sem Stouni znovu přijeli! Nemáš o tom nějaké zprávy?

Lucie: Vyčůrat pomodlit spát (z alba Dobrá kočzka která nemlsá, B&M Music/Universal Music 2002)

Tohle zní jako něco mezi Kabátem a Lucií. Zpěv jako David Koller, muzika maličko jako Kabát... Nevím, co to je.

Budeš se divit, ale Lucie. Zpívá tu Robert Kodym.

Fakt? To je ta nová deska? Ještě ji neznám, ale tahle písnička mi hudebně skutečně připomněla Kabát. Vlastně i ten lehce provokativní text...

Atrocity: Maid Of Orleans (z alba Werk 80, Massacre Records/M.A.B. 1997)

Maid Of Orleans od OMD, ale trochu jinak udělaná. Výbornej cajdáček, respektive výbornej klip k té originální verzi... Ale nejsem zastáncem předělávek věcí z 80. let. Přijde mi to prapodivné, jako kdyby hudební trh už nevěděl kudy kam. Možná tahle skupina opravdu má ráda osmdesátky a díky takovýmhle coververzím tu starou muziku připomene svým současným posluchačům, ale jinak si myslím, že je úplně zbytečné takovéhle skladby znovu natáčet a vydávat. Já mám prostě raději originály. Hele, pustíš mi aspoň nového Gabriela? (smích)

Doctor P.P. & Lou Fanánek Hagen: Whisky co má šťávu (z alba Tenkej led, Millenium Records 2002)

Něco mezi Kabátem a Třemi sestrami. Krásně by se to chytlo v Čundrcountryshow Ivana Mládka... A vida, Fanánek tu dokonce zpívá! Ale tohle nejsou Tři sestry?!

Nejsou. To je nahrávka skupiny Dr. Pečeného s hostujícím Fanánkem.

Víš, co je zvláštní? Kdybych si chtěl na desku pozvat nějakého hosta, určitě bych se nepřizpůsoboval té muzice, jakou on dělá. V téhle písni bych Doctora P.P. evidentně nepoznal.

Ovšem pozor: tohle je Fanánkem otextovaný starý irský tradicionál Whiskey In The Jar, který proslavili Thin Lizzy a později Metallica.

Aha, tak to jsem nepoznal.